Nejprve jsme se 15. května vypravily na FROV. Tam už na nás čekala úžasná paní Petra Plachtová, která děti seznámila se základními druhy ryb, žijící v našich vodách. V připravených kádích si pak všichni mohli tyto ryby prohlédnout zblízka. Přijali jsme i nabídku místních rybářů, abychom byly u „vytírání“ parmy, které se dělá pouze jednou do roka.
Poté jsme se, díky jarní bouřce a vydatném lijáku, přesunuli přímo do budovy fakulty, kde jsme si povídali o ráčcích a na dva z nich si mohli i sáhnout a pohladit je.
Závěrem si děti vyzkoušely lovení ryb pomocí podběráku a jako bonus nám paní Plachtová ukázala obrovského sumce.

O týden později, ve čtvrtek 24. května, se oddělení Lenky Krausové rozhodlo zahrát si na malíře. Po dlouhé motivaci jsme se vydali na cestu do parku Jana Pavla II. k vlakovému nádraží. Po cestě si měly děti vymyslet svá umělecká jména. Byla opravdu zajímavá např. Erma, Líza, Pete, Karel Gott, Linda Kokořínová, Elizabet Kočková, Sinada, Ment, Erika Barvová, Lili, Matysa a spoustu dalších originálních pseudonymů.
V parku jsme si sedli na lavičky nebo pod stromy a děti se pustily do díla. Každý si vybral, co se mu líbilo, někdo strom, jiný kytku, houpačky, oblohu nebo trávu. I přes občasnou kapku a hrozící bouřku jsme si odpoledne v parku užili, načerpali energii z probuzené přírody a díla byla znamenitá. Chválím všechny děti za to, že pracovaly s nadšením a radostí, a to je, myslím, to nejdůležitější. Zároveň děkuji praktikantce, Míše Majerové, za spolupráci nejen při tomto odpoledni.

Následující den jsme v rámci Vodňanských rybářských dnů navštívily na MEVPISu výstavu her a hlavolamů a k ní přidruženou výstavu masek vodňanského spolku Krampus.
V první části si děti mohly vyzkoušet třeba osvobodit ježka z klece, složit jehlan, pyramidu z dřevěných kuliček a různé další motorické a postřehové aktivity.
O patro výš jsme se pak ocitly uprostřed lesa, obklopeni zhruba dvacítkou krampusů a jejich služebníky. Celá výstava působila mysticky až tajemně a kromě nezapomenutelného zážitku pro samotné děti jsme museli ocenit precizní práci místních řezbářů.
Kvůli dešti, který nám znemožnil vyžití na přilehlém hřišti, jsme se přesunuli do společenské místnosti v druhé budově MEVPISu, kde si děti malovaly a hrály, než přestalo pršet. Ráda bych touto cestou poděkovala paní Petře Plachtové, všem vychovatelkám školní družiny a vedení školy za podporu.

FOTO I TEXT: LENKA KRAUSOVÁ