Přípravy na Den D začaly již několik týdnů předem. Kromě obligátního plánování programu, výroby rekvizit, přípravy odměn či herních karet to byla i výroba pozvánek. Zástupci třídy je pak s osobním pozváním roznesli do všech dvanácti prvostupňových tříd a více než dvě stovky žáčků požádali, aby se na akci dostavily v kostýmech. Co děti nadšeně přislíbily, to o pár týdnů později také splnily.  

Ty odvážnější se vydaly rovnou do sklepa, kde byla připravena mini stezka odvahy improvizovaným hřbitovem, zakončená podpisem do knihy hříšníků z Alešovky. Ostatní děti zamířily do tematicky vyzdobené tělocvičny, kde na ně čekaly halloweenské aktivity, ve kterých musely prokázat svou šikovnost, zručnost, důvtip i odvahu: házelo se do velké pavučiny i na krvavou pyramidu, létalo na koštěti, procházelo slalomovou drahou s plastovým okem na lžíci, skládalo, luštilo, kreslilo, lovilo i hádalo. 

Základní podmínkou pro úspěch však byl úsměv na rtech. A ten se nakonec podařilo vyloudit i na tváři těch, kteří byli zprvu bojácnější. Jistě k tomu dopomohla i zasloužená sladká odměna, s jejíž přípravou si žáci 8.A také vyhráli – každé z bezmála 250 lízátek zabalili jako dýni, ducha či černou kočku.  

Po celou dobu příprav, ale zejména v den konání akce celá třída spolupracovala a táhla za jeden provaz. Všichni, byť různou měrou, přispěli k tomu, aby všechno klapalo, pomáhali si, podporovali se, zkrátka v praxi trénovali dovednosti pro život. Jsem také nesmírně pyšná na své žáky za to, jak citlivě a empaticky přistupovali zejména k nejmladším žákům školy. I díky tomu se nám povedlo, že si všichni zúčastnění akci užili.  

Jedním dechem je však třeba dodat, že všichni osmáci do jednoho byli nemile překvapeni, jak byla tato celodenní akce fyzicky i psychicky náročná. Některým vadil hluk (v jednu dobu jsme se najednou věnovali až třem třídám), některým nekázeň, jiní zase byli zaskočeni, že někdo nepochopí, co má dělat, i když jim to opakovaně vysvětlují… Všichni tak už z vlastní zkušenosti ví, co obnáší učitelská profese a jaké jsou její strasti i slasti.  

Závěrem bych ráda poděkovala všem rodičům, kteří své děti podpořili při přípravě a obstarávání kostýmů a nechali je do školy přinést rekvizity z vlastních zdrojů. Obzvlášť velké poděkování pak patří mé tandemové třídní Soně Zíkové, která s žáky v hodinách VV připravila podstatnou část dekorací. Největší pochvala a poděkování ale patří „mým“ osmákům za to, jak to zvládli a jaký nám všem připravili zážitek. ♥ 

Mgr. Michaela Vrácovská  

Fotogalerie